Že hokej není levným sportem, vědí všichni rodiče, kteří se rozhodli podporovat svého potomka, jenž se prohání na ledě za pukem. Stále rostoucí náklady už dokonce drasticky omezují počet mladých hráčů v kolébce hokeje – v Kanadě.
Nový Gordie Howe či Wayne Gretzky, který by pocházel z průměrné či sociálně slabší kanadské rodiny, se už asi hvězdou NHL nestane. Za hokejovými superhvězdami budoucnosti ze země javorového listu bude stát kapitál rodin, které patří mezi nadstandardně zajištěné.
Situaci v kolébce hokeje skvělým způsobem zmapoval redaktor portálu The Globe and Mail James Mirtle. Mimo jiné se setkal také s Karlem Subbanem, což je otec tří hokejistů, kteří se propracovali až do NHL.
Hokej? Jen pro bohaté!
Podle Subbana seniora platila hokejová rodina za každého mladého hokejistu na nejrůznějších klubových a registračních poplatcích pět tisíc dolarů ročně. „Do toho nepočítám výbavu a další věci. Bylo to velmi drahé a museli jsme se pro děti obětovat,“ prohlásila hlava hokejové rodiny.
V průběhu posledních deseti až patnácti let se stal hokej v Kanadě tak drahým sportem, že si jej pro své děti už stěží mohou dovolit příslušníci rodin ze střední třídy, natož ti chudší. V současnosti jsou v mládežnických soutěžích především hráči z bohatých familií.
Mezi dětmi na kanadských kluzištích sice stále najdete malé procento těch, které patří k nižším sociálním vrstvám, oproti svým vrstevníkům z bohatých rodin jsou ale ve velké nevýhodě – jejich rodiče nemají peníze na speciální tréninkové kempy a nadstandardní hodiny na ledové ploše. Je tedy logické, že postupně - pokud nejde o opravdu mimořádné talenty – zaostávají.
I když stále existují hokejisté, kteří navzdory nepříznivým sociálním podmínkám prorazili až do NHL, je jich procentuálně stále méně. Podle průzkumu, do kterého bylo zahrnuto 1300 respondentů, byl příjem rodin, které podporují své hokejové ratolesti, o 15 procent vyšší než činí celostátní průměrný rodinný příjem v zemi. Většina z dotázaných napsala do kolonky „práce“ slova jako „manažer“ nebo „majitel firmy“.
Mezi dotázanými rodiči, jejichž děti v nedávné minulosti přestaly hrát hokej, jich téměř polovina uvedla, že to bylo z finančních důvodů. Situace je taková, že dnes hraje hokej jen jeden z deseti Kanaďanů ve věku od pěti do devatenácti let.
Rodičovské šílenství
Jednou z hlavních příčin, proč rostou náklady na výchovu mladých hokejistů, jsou ceny za čas strávený na ledě. Městské stadiony jsou v mnoha částech země přeplněné, kompenzují to však soukromé arény, ovšem za mnohem vyšší částky. Co kdysi stálo mládežnický tým 50 dolarů za hodinu je dnes sedmkrát až desetkrát dražší.
Dalším faktorem, který zvyšuje náklady, je cestování. Elitní mládežnické týmy už neměří síly jen se soupeři ze stejného města nebo nejbližšího okolí, ale putují po celé zemi.
Nezanedbatelnou roli hraje vznik nejrůznějších hokejových akademií. Jsou to internátní školy, kterým rodiče zaplatí 40 tisíc dolarů za sezonu, aby jejich děti dostaly školní i hokejovou průpravu. Mohou tak hrát v elitních ligách, kde jsou na očích skautů. Když připočtete částky, které mnozí rodiče platí za hokejové kurzy i mimo sezonu, dostáváme se k astronomickým sumám.
Touha rodičů udělat ze svých potomků profesionální hokejisty narůstá až do bizarních rozměrů. Stěhují se do těch „správných“ čtvrtí či měst – někdy se partneři rozdělí a bydlí každý jinde, aby jeden z nich mohl dohlížet na hokejový růst potomka.
Vlastní cestou se vydala Subbanova rodina. Za pomoci movitého sponzora spustila program, který poskytuje granty až do výše tisíce dolarů pro děti, které si nemohou ze sociálních důvodů dovolit hrát hokej. Tváří projektu se stal nejúspěšnější z bratrského tria P.K. Subban. „Je to skvělá hra, ale je taky pořádně drahá,“ říká v jedné televizní reklamě.“ A tak to nejspíš asi zůstane, a to nejen v Kanadě…
Foto: Profimedia.cz